Jiřiny - Jak pěstovat Jiřiny

CHARAKTERISTIKA

Jiřina je hlíznatá venkovní květina tvořící zásobní orgán-kořenovou hlízu, kterou přečkává období vegetačního klidu. V našich klimatických podmínkách nepřezimuje a proto musí být na podzim sklizena a uskladněna. Vyznačuje se bohatým květenstvím v průběhu celé vegetace. U nejranějších odrůd dostavujícího se za 6 týdnů po výsadbě.

USKLADNĚNÍ

Uskladnění hlízám jiřin nedělá velké problémy, pokud jsou dodrženy hlavní zásady skladování. Hlízu jiřiny je nutné po sklizni dosušit - to proto, aby krček hlízy zatáhl. K tomu stačí hlízy uskladnit v suchém a bezmrazém prostředí po dobu 10-14 dnů. Po dosušení uskladníme hlízy do sklepa s teplotou +8 C, kde je skladujeme až do výsadby v příštím roce. Vyšší teploty při skladování hlíza snáší, ale postupně vysychá. Vyschlé hlízy před výsadbou založíme do vlhkého substrátu, pilin nebo rašeliny. Nižší teploty při skladování způsobují špatné rašení hlíz. Zde je pak dobré 10 dnů dříve před výsadbou na stanoviště dát hlízy do pokojové teploty narašit. První 3-4 dny nasucho a potom založit do vlhkého substrátu. To, co nemají hlízy při skladování rády, je proudící vzduch. Tomu se dá zabránit tím, že hlízy po dosušení dáme do papírového pytle a v něm je pak skladujeme. V průběhu skladování je však dobré provádět kontrolu, zda hlízy nezačaly plesnivět. Pokud k tomu došlo, očistíme hlízu od plísně a zasypeme fungicidními přípravky (Sporgon 50 WP, Merpan 80 WG, Topas M 70 WP, Ronslan WG,Sumilex) a přeneseme na určitou dobu do vyšší teploty.

VÝSADBA


Výsadba hlíz jiřin se provádí kolem 20.dubna proto, aby rašící výhony vyrostly z půdy až po přechodu jarních mrazíků. Pokud výhony již vyrašily a nebezpečí trvá, překryjeme je na noc nádobou, která rašící výhony uchrání před poškozením. Jiřiny mají rády stanoviště s celodenním osluněním. Nedoporučuje se je sázet pod stromy. Zde pak vytváří vytáhlé keře a málo kvetou. Nejvhodnější je půda ve staré síle, nejlépe pak vyhnojená rozloženým hnojem nebo dobrým kompostem. Tam, kde tyto možnosti nemáme, použijeme sušený hnůj Organoferm v dávce 80 - 100 g/m2 nebo plné minerální hnojivo jako Cererit nebo Synferta v dávce 30-40 g/m 2. Po 2,5 měsících doporučujeme dodat stejnou dávku minerálního hnojiva a zapravit do 3-5 cm hloubky okolo celé rostliny. Organická a průmyslová hnojiva zapravíme před výsadbou do povrchu půdy. Hlízy sázíme do takové hloubky, aby zemina překrývala jejich krček ve vrstvě 5-7 cm. Po výsadbě dostatečně zavlažujeme. Kde není možnost pravidelné zálivky, doporučujeme na vyrašené hlízy po zalití natáhnout černou PE fólii s otvory pro výhony jiřin. Fólie nejen udrží vláhu v půdě a pozemek bez plevelů, ale také urychlí růst jiřin. Vzdálenost jednotlivých rostlin při skupinové výsadbě se řídí výškou rostliny. Odrůdy nad 120 cm výšky vysazujeme na vzdálenost 70-80 cm od sebe. Nižší odrůdy do výšky 120 cm vysazujeme na vzdálenost 60-70 cm a nejnižší odrůdy dosahující 40-60 cm na vzdálenost 30-40 cm.

OŠETŘENÍ BĚHEM VEGETACE


U odrůd, jejichž výška přesahuje 60 cm, je nutné keře jiřin podepřít, aby ve druhé polovině vegetace nedošlo k jejich rozlomení. To provedeme buď pomocí opěrného kolíku, ke kterému rostoucí keř jiřiny průběžně 2x přivážeme nebo použijeme opěrný kruh. Ten hluboce zapíchneme nad střed rostliny tak, aby jím jednotlivé výhony prorůstaly. Postupným povytahováním kruhu z půdy se v něm celá rostlina ukotví. Na zhotovení kruhu je zapotřebí 1,8 m drátu pr. 8 mm. První květenství se dostavuje za 6 až 8 týdnů po výsadbě podle ranosti odrůdy a podmínek, ve kterých jsou jiřiny pěstovány. Pokud je pěstitelským záměrem docílit velice kvalitních květů na dlouhých, pevných stopkách, provádí se vyštipování postranních poupat nebo výhonů vyrůstajících z paždí listů. Je-li záměrem pěstovat jiřiny především pro jejich dekorativní účinek v zahrádce, kdy květy mají sloužit jen k příležitostnému řezu, není potřeba se o jiřiny jinak starat, jen odstraňovat odkvétající květy.

SKLIZEŇ HLÍZ


S příchodem prvních mrazíků začínáme se sklizní hlíz jiřin. Sklizeň příliš neoddalujeme, protože silné mrazy mohou poškodit kořenový krček natolik, že následkem toho hlíza v průběhu skladování hnije. Sklizeň se provádí zpravidla po 15. říjnu. Pokud rostliny ještě nezmrzly, můžeme sklízet později. Vlastní sklizeň provádíme tak, že napřed nůžkami odstřihneme celý keř jiřiny. Jednotlivé odrůdy si označíme jmenovkou, kterou připevníme ke krčku hlízy. Pak hlízy vyryjeme a očistíme od zeminy a položíme je do nízkých bedýnek, ve kterých je přemístíme do suchého bezmrazého prostředí k dosušení.